|
|
Mury jako důsledek environmentálních změn ve středohorách střední Evropy na příkladu Hrubého Jeseníku
Raschová, Tereza ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Hartvich, Filip (oponent)
Tato práce stanovuje na základě literatury podle svých cílů definici mur, přehled jejich dělení a popis vzniku a morfologie. Mury jsou blokovobahenní proudy značné rychlosti, způsobené atmosférickými podmínkami (přívalové srážky, tání sněhu) nebo geomorfologickými událostmi (náhlý odtok vodních kapes, protržení morénou nebo ledem hrazených jezer) v horských oblastech, které se pohybují dolů do údolí přívalovými koryty nebo po spádnici, a strhávají vše, co jim přijde do cesty. Dělí se na strukturní a turbulentní. U strukturních je voda vázaná na povrchu částic. Jejich geneze je podmíněna přesycením zvětraliny vodou a pohyb vzniká gravitací. Turbulentní mury vznikají, pokud se voda nestačí vsakovat a dochází k smývání zvětraliny ze svahů a v kanálech. Materiál je pak unášen v suspenzi. Ze srovnání mur z různých pohoří vyplývá, že je složité stanovit konkrétní hodnoty faktorů, které vedou ke vzniku mur. Strukturní mury mnou zkoumané vznikly převážně na horninách s vysokým obsahem slíd nebo na pískovcích, turbulentní na granitoidech. Srážky by měly mít větší intenzitu než 20 mm/hod. Práce také poskytuje příklady murových událostí z pohoří střední Evropy a zabývá se problémem klimatických změn.
|
|
|
Rozložení vegetace na půdních kopečcích na Keprníku a Pradědu v Hrubém Jeseníku
Kodríková, Anna ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Sklenář, Petr (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá rozložením vegetace na půdních kopečcích na Keprníku a Pradědu v Hrubém Jeseníku, a jejím vztahem k efektu návětří a závětří a morfologickým charakteristikám půdních kopečků. Efekt návětří a závětří byl zkoumán jak v rámci celé lokality, tak i na samotných půdních kopečcích. Dalším úkolem diplomové práce bylo určení sukcesních stádií vegetace, která odráží vývojová stádia a stupně aktivity půdních kopečků. Půdní kopečky jsou netříděné tvary strukturních půd. Vegetace na půdních kopečcích se zásadním způsobem podílí nejen na jejich vzniku, ale ovlivňuje také jejich tvar a vnitřní charakteristiky. Vegetace zároveň odráží jak vlastnosti půdních kopečků (tj. dostupná vlhkost, vlastnosti půdy apod.), tak ekologické podmínky, které na ně působí (tj. účinky větru, rozložení sněhové pokrývky apod.). U každého zkoumaného půdního kopečku byly změřeny jeho morfometrické charakteristiky (délka, šířka, výška) a poté byl rozdělen na kvadranty dle vlivu větru (návětrný kvadrant orientovaný JZ, závětrný kvadrant orientovaný SV a 2 boční kvadranty orientované JV a SZ), v nichž probíhala fytocenologická snímkování. Z výsledků vyplývá, že půdní kopečky značně ovlivňují životní podmínky vegetace. Na Keprníku se zvětšujícím se objemem půdního kopečku roste počet druhů rostlin a...
|
|
|
Morfologie a aktivita vybraných lavinových drah v Hrubém Jeseníku a Králickém Sněžníku
Krause, David
Výskyt lavinových drah je běžný v alpínském prostředí, ale také v prostředí středohorském, jako jsou například Vysoké Sudety. Předkládaná diplomová práce je zaměřena na lavinové dráhy východních Vysokých Sudet. Byla provedena morfometrická analýza 8 lavinových drah za účelem zjištění jejich vlastností a statistického porovnání. Dendrogeomorfologická analýza a geomorfologické mapování bylo provedeno ve 2 vybraných drahách (Sněžná kotlina a Králický Sněžník) pro odvození četnosti jejich lavinové aktivity ve vztahu k morfologii. Výsledky ukazují výrazný rozdíl mezi dvěma skupinami lavinových drah východních Vysokých Sudet. Dráhy ve Sněžné kotlině a na Králickém Sněžníku jsou delší, užší a mají větší převýšení, než ostatní dráhy. Dendrogeomorfologická analýza ukazuje, že Sněžná kotlina je lavinově výrazně aktivnější, zejména po silné lavinové události v roce 2004. Ve Sněžné kotlině se nachází koryto s lavinovou modelací, pravděpodobně též v minulosti ovlivněné murami. Naopak dráha na Králickém Sněžníku je téměř neaktivní a nezahrnuje téměř žádné formy reliéfu s lavinovou genezí. Předkládaná diplomová práce je první studií zaměřující se ve východních Vysokých Sudetech na vztah aktivity a morfologie lavinových drah. Klíčová slova: sněhové laviny, morfometrie, dendrogeomorfologie, východní Vysoké Sudety,...
|
|
|
Geobiocenologická diferenciace lesa a krajiny jako podklad lidské činnosti v krajině =: The geobiocoenological system of forests and landscape classification as a tool of human activity in landscape /
Friedl, Michal
Tématem disertační práce je rozvoj geobiocenologie a geobiocenologické diferenciace a jejich využití při managementu krajiny. Práce je strukturována do čtyř tematických bloků, či případových studiích a je tvořena recenzovanými a publikovanými pracemi. První část seznamuje s aplikací biogeografické diferenciace území v geobiocenologickém pojetí při tvorbě konceptu starobylých výmladkových lesů, odhadu jejich rozšíření v České republice a popisu jejich stavu. Druhá studie se zabývá testováním empiricky definovaných jednotek lesnicko-typologického klasifikačního systému na základě vyhodnocení 11 885 geobiocenologických snímků uložených v databázi lesnické typologie a obsahujících řadu exaktně měřených environmentálních dat. Poslední dvě studie představují provozní aplikace geobiocenologie. V první z nich byla geobiocenologie použita pro konstrukci regionálního plánu rozvoje lesů v Ukrajinských Karpatech, ve druhé pak pro diferenciaci vrcholových poloh Hrubého Jeseníku, na základě čehož byl mimo jiné predikován vývoj biotopů v případě odstranění nepůvodních porostů borovice kleče. Disertační práce tak prokazuje mnohostranné použití geobiocenologie, přispívá k jejímu rozvoji a obohacuje ji také v rovině provozní aplikace.
|
|
|
Morfologie a aktivita vybraných lavinových drah v Hrubém Jeseníku a Králickém Sněžníku
Krause, David
Výskyt lavinových drah je běžný v alpínském prostředí, ale také v prostředí středohorském, jako jsou například Vysoké Sudety. Předkládaná diplomová práce je zaměřena na lavinové dráhy východních Vysokých Sudet. Byla provedena morfometrická analýza 8 lavinových drah za účelem zjištění jejich vlastností a statistického porovnání. Dendrogeomorfologická analýza a geomorfologické mapování bylo provedeno ve 2 vybraných drahách (Sněžná kotlina a Králický Sněžník) pro odvození četnosti jejich lavinové aktivity ve vztahu k morfologii. Výsledky ukazují výrazný rozdíl mezi dvěma skupinami lavinových drah východních Vysokých Sudet. Dráhy ve Sněžné kotlině a na Králickém Sněžníku jsou delší, užší a mají větší převýšení, než ostatní dráhy. Dendrogeomorfologická analýza ukazuje, že Sněžná kotlina je lavinově výrazně aktivnější, zejména po silné lavinové události v roce 2004. Ve Sněžné kotlině se nachází koryto s lavinovou modelací, pravděpodobně též v minulosti ovlivněné murami. Naopak dráha na Králickém Sněžníku je téměř neaktivní a nezahrnuje téměř žádné formy reliéfu s lavinovou genezí. Předkládaná diplomová práce je první studií zaměřující se ve východních Vysokých Sudetech na vztah aktivity a morfologie lavinových drah. Klíčová slova: sněhové laviny, morfometrie, dendrogeomorfologie, východní Vysoké Sudety,...
|
|
|
Morfologie a aktivita vybraných lavinových drah v Hrubém Jeseníku a Králickém Sněžníku
Krause, David ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Létal, Aleš (oponent)
Výskyt lavinových drah je běžný v alpínském prostředí, ale také v prostředí středohorském, jako jsou například Vysoké Sudety. Předkládaná diplomová práce je zaměřena na lavinové dráhy východních Vysokých Sudet. Byla provedena morfometrická analýza 8 lavinových drah za účelem zjištění jejich vlastností a statistického porovnání. Dendrogeomorfologická analýza a geomorfologické mapování bylo provedeno ve 2 vybraných drahách (Sněžná kotlina a Králický Sněžník) pro odvození četnosti jejich lavinové aktivity ve vztahu k morfologii. Výsledky ukazují výrazný rozdíl mezi dvěma skupinami lavinových drah východních Vysokých Sudet. Dráhy ve Sněžné kotlině a na Králickém Sněžníku jsou delší, užší a mají větší převýšení, než ostatní dráhy. Dendrogeomorfologická analýza ukazuje, že Sněžná kotlina je lavinově výrazně aktivnější, zejména po silné lavinové události v roce 2004. Ve Sněžné kotlině se nachází koryto s lavinovou modelací, pravděpodobně též v minulosti ovlivněné murami. Naopak dráha na Králickém Sněžníku je téměř neaktivní a nezahrnuje téměř žádné formy reliéfu s lavinovou genezí. Předkládaná diplomová práce je první studií zaměřující se ve východních Vysokých Sudetech na vztah aktivity a morfologie lavinových drah. Klíčová slova: sněhové laviny, morfometrie, dendrogeomorfologie, východní Vysoké Sudety,...
|
|
| |
|
|
Rozložení vegetace na půdních kopečcích na Keprníku a Pradědu v Hrubém Jeseníku
Kodríková, Anna ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Sklenář, Petr (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá rozložením vegetace na půdních kopečcích na Keprníku a Pradědu v Hrubém Jeseníku, a jejím vztahem k efektu návětří a závětří a morfologickým charakteristikám půdních kopečků. Efekt návětří a závětří byl zkoumán jak v rámci celé lokality, tak i na samotných půdních kopečcích. Dalším úkolem diplomové práce bylo určení sukcesních stádií vegetace, která odráží vývojová stádia a stupně aktivity půdních kopečků. Půdní kopečky jsou netříděné tvary strukturních půd. Vegetace na půdních kopečcích se zásadním způsobem podílí nejen na jejich vzniku, ale ovlivňuje také jejich tvar a vnitřní charakteristiky. Vegetace zároveň odráží jak vlastnosti půdních kopečků (tj. dostupná vlhkost, vlastnosti půdy apod.), tak ekologické podmínky, které na ně působí (tj. účinky větru, rozložení sněhové pokrývky apod.). U každého zkoumaného půdního kopečku byly změřeny jeho morfometrické charakteristiky (délka, šířka, výška) a poté byl rozdělen na kvadranty dle vlivu větru (návětrný kvadrant orientovaný JZ, závětrný kvadrant orientovaný SV a 2 boční kvadranty orientované JV a SZ), v nichž probíhala fytocenologická snímkování. Z výsledků vyplývá, že půdní kopečky značně ovlivňují životní podmínky vegetace. Na Keprníku se zvětšujícím se objemem půdního kopečku roste počet druhů rostlin a...
|
|
|
Zarovnané povrchy v Hrubém Jeseníku
Jablonská, Danica ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Štěpančíková, Petra (oponent)
V geomorfologických pracích zabývajících se Hrubým Jeseníkem byly zbytky zarovnaných povrchů v tomto území popisovány mnohokrát. Na studovaném území nebyly ovšem nikdy popsány jejich úrovně. Předložená práce se zabývá identifikací těchto úrovní (určení jejich počtu) a jejich vztahem vzhledem k tektonice území. Území Hrubého Jeseníku bylo rozděleno do tří částí (Pradědská, Keprnická a Orlická). K identifikaci úrovní zarovnaných povrchů byly použity grafy četností nadmořské výšky, součtové grafy ploch zarovnaných povrchů a statistické šetření. Úrovní zarovnaných povrchů bylo určeno šest v Pradědské a Orlické části, v Keprnické se nacházely čtyři. Na základě patřičné literatury byly úrovně zarovnání v Hrubém Jeseníku porovnány s úrovněmi zarovnaných povrchů v okolních jednotkách a poté byly na základě výškových rozdílů mezi jednotlivými úrovněmi stanoveny etapy výzdvihu jednotlivých částí. Celkový minimální výzdvih centrální, nejaktivnější části, je odhadován na 450 m.
|
|
|
Mury jako důsledek environmentálních změn ve středohorách střední Evropy na příkladu Hrubého Jeseníku
Raschová, Tereza ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Hartvich, Filip (oponent)
Tato práce stanovuje na základě literatury podle svých cílů definici mur, přehled jejich dělení a popis vzniku a morfologie. Mury jsou blokovobahenní proudy značné rychlosti, způsobené atmosférickými podmínkami (přívalové srážky, tání sněhu) nebo geomorfologickými událostmi (náhlý odtok vodních kapes, protržení morénou nebo ledem hrazených jezer) v horských oblastech, které se pohybují dolů do údolí přívalovými koryty nebo po spádnici, a strhávají vše, co jim přijde do cesty. Dělí se na strukturní a turbulentní. U strukturních je voda vázaná na povrchu částic. Jejich geneze je podmíněna přesycením zvětraliny vodou a pohyb vzniká gravitací. Turbulentní mury vznikají, pokud se voda nestačí vsakovat a dochází k smývání zvětraliny ze svahů a v kanálech. Materiál je pak unášen v suspenzi. Ze srovnání mur z různých pohoří vyplývá, že je složité stanovit konkrétní hodnoty faktorů, které vedou ke vzniku mur. Strukturní mury mnou zkoumané vznikly převážně na horninách s vysokým obsahem slíd nebo na pískovcích, turbulentní na granitoidech. Srážky by měly mít větší intenzitu než 20 mm/hod. Práce také poskytuje příklady murových událostí z pohoří střední Evropy a zabývá se problémem klimatických změn.
|
host ::
RSS.